Přeskočit na obsah

Alfred z Hildesheimu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatý Alfred z Hildesheimu
Altfredus Hildenisheimensis
Fiktivní portrét, kolem 1800
Fiktivní portrét, kolem 1800
Biskup
Úmrtí874
Svátek15. srpna
Místo pohřbeníEssen, východní krypta dómu
Státní občanstvíKarolínská říše
ŘádŘád svatého Benedikta
Vyznáníkatolická církev
Svatořečen1965
Uctíván církvemiŘímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Významné zasvěcené kostelyEssen, Hildesheim
PomníkyEssen
Atributybiskupské insignie
model kostela
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Alfred z Hildesheimu (kolem 79815. srpna 874), latinsky Altfredus nebo Altfridus, německy a anglicky Altfrid, byl významnou německou osobností římskokatolické církve a politiky na začátku 2. poloviny 9. století, kdy byl biskupemHildesheimu (historické město v nynějším Dolním Sasku). Byl také diplomatem ve službách východofranského krále Ludvíka Němce. Jeho lokální kult byl v Essenu doložen od pozdního středověku, rozšířen koncem 19. století a potvrzen v roce 1965. Zobrazován bývá jako biskup držící model kostela.

Altfredus Hildenisheimensis eps (zkratka titulu "episcopus")

Podrobný Altfridův životopis není známý; narodil se snad kolem roku 798, pokřtěn byl v Kolíně nad Rýnem a pravděpodobně patřil k saské šlechtě. Vychován byl u benediktinů a od roku 829 vedl klášterní školu v Corvey u Mindenu ve Vestfálsku.

Na základě padělané zakládací listiny byl Altfrid dříve považován za jediného zakladatele ženského kláštera v Essenu. Novým průzkumem bylo přehodnoceno, že šlo o kolektivní založení, jehož se účastnily abatyše Gerswid I. a abatyše Gerswid II.[1] K založení došlo kolem roku 845. Ženský klášter, který se od 10. století do 15. století stal jedním z nejdůležitějších ženských klášterů v Německu a kolem něj vzniklo město Essen. Mezi lety 845870 tu dal vybudovat katedrálu, v jejíž kryptě je pohřben.

V roce 851 byl Altfrid zvolen čtvrtým biskupem hildesheimské diecéze v Dolním Sasku. V roce 852 položil v Hildesheimu základní kámen nové trojlodní baziliky. Katedrála Nanebevzetí Panny Marie byla dokončena v roce 872.

Byl důvěrníkem, poradcem a vyslancem krále Ludvíka Němce. Měl významný podíl např. v roce 870 na uzavření smlouvy v Meersenu, kterou si po smrti Lothara II. Ludvík s bratrem Karlem Holým rozdělili území východní Lotharingie.

Místo Altfridovy smrti není přesně známo, jako datum úmrtí byl zaznamenán 15. srpen 874. Byl pohřben podle svého přání v kostele (münsteru) v Essenu a u tohoto hrobu byl pak uctíván. Po požáru kostela ve 13. století byl jeho hrob přenesen do východní krypty katedrály a zhotoven kamenný gotický sarkofág. Dalším požárem byl hrob poškozen v roce 1468. Altfridově přímluvě byly připisovány také účinky údajně léčivého pramene poblíž kostela. Nebyl ale kanonizovaným svatým, a když bylo opatství v roce 1803 sekularizováno, jeho kult slábl. S obnovenou katolickou religiozitou v Dolním Sasku a Porýní ve 2. polovině 19. století byly obnoveny také essenské kulty sv. Engelberta, Marsa, Quintina a o Altfridův hrob byl opět zájem. Roku 1892 z něj byly vyzvednuty ostatky a pro jejich uctívání zhotovena nová truhlička. V roce 1943 byla katedrála vybombardována, krypta zčásti zasypána, ale sarkofág zůstal zachován a poklad byl před nálety ukryt v bezpečí. Relikviářová truhlička byla opět otevřena roku 1974 a ostatky přemístěny do nového domečkového relikviáře, obojí je vystaveno v dómské pokladnici.[2] Po založení essenského biskupství v roce 1958 požádal tamní první biskup o oficiální potvrzení Altfridova svátku jako církevního, což se v roce 1965 stalo.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Altfrid na anglické Wikipedii.

  1. Thomas Schilp: Altfrid oder Gerswid? Zur Gründung und den Anfängen des Frauenstifts Essen. In: Thomas Schilp, Günther Berghaus, Michael Schlagheck (editoři): Herrschaft, Bildung und Gebet. Gründung und Anfänge des Frauenstifts Essen. Klartext Verlag, Essen 2000, S. 29–42, ISBN 3-88474-907-2.
  2. Birgitt FALK (ed.): Der Essener Domschatz. Klartext Verlag Essen 2009, s. 25, s. 166-167, č. kat 79; s. 168-169, č. kat. 80

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Ebo
Znak z doby nástupu 5. biskup hildesheimský
851874
Znak z doby konce vlády Nástupce:
sv. Markvart